Anglie

  • odchod římanů v 5. století
  • původní obyvatelstvo = keltové
  • pronikání germánských kmenů – Anglové, Sasové, Jutové (Anglosasové)
  • zřízení 7 království (Wessex, Sussex, Essex, Northumbrie, Kent, Mercie, Východní Anglie)
  • Keltové do Walesu, Skotska, Irska (mnoho malých útvarů)
  • křesťanství z Irska a Skotska mezi germány, nakonec ovšem převládla římská misie
  • středisko římskokatolické církve – Canterbury
  • 7 království cílem vikingských výbojů
  • 9. století – Alfréd Veliký sjednotil anglosaská království a porazil vikingy
  • 1066 útok normanského vévody Viléma Dobyvatele, v bitvě u Hastingsu porazil Anglosasy
  • Vilém Dobyvatel získal anglickou korunu, vzhledem k tomu, že byl Francouz, došlo k ovlivnění prostředí francouzštinou a francouzskou kulturou
  • prostí obyvatelé si však ponechali původní angličtinu

Francie

  • Zápodofrancká říše ovládána šlechnou, byť formálně vládli až do roku 987 Karlovci
  • 987 Karlovci vymřeli
  • na trůn nastoupil Hugo Kapet (rod Kapetovců)
  • díky odumřelým lénům získal na síle a sjednotil zemi
  • dědičnost trůnu pro nejstaršího syna
  • pomoc církve (zásady božího smíru – proti bojovným držitelům půdy a narušitelům pořádku)
  • vybudování kultury

Svatá říše římská

  • v 10. století Východofrancká říše v krizi
  • vpády kočovných kmenů, boje mezi šlechtou
  • po vymření Karlovců, boje o moc
  • 919 v mocenských bojích zvítězil Jindřich I. Ptáčník (saský vévoda)
  • Jindřichův syn, Ota I., zaměřil pozornost na bohatou Itálii a Řím, který mu pomohl obnovit prestiž císařského titulu
  • 962 byl v Římě Ota I. papežem korunován na císaře – počátek Svaté říše římské (nadnárodní útvar, která formálně navazovala na původní císařství, vládl mu římský král, který byl volen, později byl v Římě po absolvování císařské cesty korunován na císaře, který měl představovat nejdůležitějšího panovníka křesťanského světa, zahrnovala velké území rozdrobeného Německa, severní Itálie, Rakouska, Beneluxu, Francie, Českých zemí, apod., reálně však SŘŘ neměla přílišný respekt – viz samostatný vysvětlující článek)
  • císaři Východořímské říše tyto nároky neuznávali, stejné postoje byly i ve Francii, severní Itálii, apod., pouze v německých státech reálný dopad (proto i „římsko-německý král/císař)
  • volba probíhala ve Frankfurta nad Mohanem, korunovace na krále v Cáchách, poté cesta do Říma na korunovaci císařem (římská jízda), před císařskou korunovací bylo nutné získat langobardskou – italskou korunu
  • císařem zvoleni o potomci Oty I. – Ota II. a Ota III. (otonské období)
  • výboje na východ, pobaltí, podrobení a christianizace až ve 12. století
  • udělování výsad církvi, i světská léna – podpora
  • území Německa však rozdrobené do mnoha malých útvarů – nejasná převaha, trům římsko-německého krále nebyl dědičný (král, jehož titul nebyl dědičný, byl závislý na šlechticích mnoha malých útvarů (až okolo 50), které naopak dědičně držené byly)
  • roztříštěnost, nejednota až do 19. století