• mnoho germánských států
  • 6. století – říše Ostrogótů (východních Gótů), centrum v Ravenně, král Theodorich

Francká říše

  • germánský kmen = Frankové
  • konec 5. století – král Chlodvík (člen rodu Merovejců)
  • 480 vpadl do Galie a vytvořil základ Francké říše
  • 496 podstoupil křest
  • v 6. a 7. století Merovejci ztrácejí své postavení, větší sílu mají vysocí úředníci – Majordomové
  • Karel Martel (původně Majordomus) v 8. století říši ovlídl
  • 732 v bitvě u Poitiers Karel Martel zastavil Arabskou expanzi
  • Pipin Krátký (syn Karla Martela) nakonec definitivně svrhl z trůnu Merovejce a prohlásil se králem (tzn. korunu získal rod Karlovců)
  • papež následně uznal nárok Karlovců na královskou korunu, Pipin Krátký papeži poskytl území na Apeninském poloostrově, ze kterého vznikl tzv. Papežský stát

Karel Veliký

  • vláda 768-814
  • syn Pipina Krátkého
  • nejvýznamnější panovník
  • časté výboje proti Germánům i Arabům
  • hranice země – Labe, řeka Ebro, Severní moře a Atlantik, Apeniny
  • 774 zničil langobardskou říši v Itálii a nechal se korunovat langobardskou korunou (základ pro pozdější rituály korunování římsko-německým králem, respektive císařem)
  • 800 papež Lev III. korunoval Karla v Římě císařskou korunou (základ pro pozdější rituály korunování římsko-německým králem, respektive císařem) = obnovení císařství v západní části (Východořímská říše stala fungovala)
  • podpora církve, šíření křesťanské víry
  • podpora učenců, umění, písma (karolínská minuskula, která zjednodušila stávající složitá písma a později se z ní se vyvinula latinka)
  • zájem o antiku – pořizování opisů děl
  • kulturní rozmach = Karolinská renesance
  • smrt 814, pochován v Cáchách (Aachen)

 

  • říše rozdělena na hrabství, v čele hrabata
  • pohraniční území – tzv. marky (nárazníkové území), v čele markrabě
  • způsob vlády „ze sedla“ (panovník s vojáky objížděl správní centra, kde se nějaký čas zdržel a pokračoval dále)
  • základ moci panovníka – vojenská družina, která za službu obdržela půdu, resp. úřady – vznik lenní soustavy
  • lenní pán vzal vazala v ochranu a za službu mu udělil půdu, resp. úřad jako léno, vazal poté svému lennímu pánovi prokazoval službu a věrnost (léno latinsky feudum = feudalismus)
  • vznik tzv. šlechty (vyšší a nižší) – dědičná držba půdy
  • základ pro středověkou společnost – bojovníci, duchovní, poddaní pracovníci
  • rozsáhlá říše se ovšem začala rozpadat
  • 843 Verdunská smlouva rozdělila Franckou říši mezi Karlovy vnuky
  • 1. Západofrancká říše (na západ od Rýna – Francie)
  • 2. Východofrancká říše (výchozí bod pro vytvoření Německa)
  • 3. Lotharingie (Lothar I., rozklídala se mezi Západofranckou a Východofranckou říší, kolem toku Rýna, Burgunsko, severní Itálie -toto území předmětem sporu Německa a Francie v pozdějších dobách)

 

Byzantská říše

  • tzv. Východořímská říše, která překonala nájezdy barbarů i Slovanů a chaos po rozpadu Západořímské říše
  • vládce: Justinián I. (6. století)
  • Justinián I. dobyl pobřeží Afriky i Apeninský poloostrov (Ravenna)
  • Justiniánův zákoník (529-533) = na základě starořímského práva
  • potlačení povstání obyvatelstva
  • vrchol rozmachu říše (stavba chrámu Boží moudrosti – Hagia Sofia)
  • v 7.-8. století úpadek, nájezdy Avarů, Slovaná, Arabů, Peršanů, …

Církev, kultura, umění

  • řecký oheň (ledek a síra), hořel i na vodě
  • anticky odkaz
  • řecký jazyk
  • barevné mozaiky (náboženská témata), ikony (obrazy svatých), kostely
  • sepětí církve a státu (caesaropapismus – císař v čele světské i duchovní moci, tzn. v čele státu, i v čele církve, císař tedy mohl např. odvolat patriarchu)
  • rozpory mezi římskokatolickou a ortodoxní (východokřesťanskou) církví (pojetí mše, věroučné otázky, jazyk při bohoslužbě)
  • rozkol roku 1054 – církevní schizma
  • pokračovatelem východokřesťanské církve je Pravoslavná církev
  • vliv na okolní státy a poměry v nich