Látka – hmota skládající se z částic (atomů, molekul, iontů) a mající určité charakteristické vlastnosti (chemické, fyzikální)

 

Fyzikální vlastnosti – barva, vůně, teplota, tání, teplota varu, hustota, …

Chemické vlastnosti – např. schopnost přijímat či odevzdávat elektrony – reaktivita látky

 

Základní stavební jednotka látky – Atom nebo Ion

Částice tvořená 2 nebo více slouč. atomy (ionty) se nazývá molekula.

Většina látek je tvořena molekulami.

 

Třídění látek

  1. Chemicky čisté látky                     2. Směsi

a) prvky                                                 a) homogenní

b) sloučeniny                                        b) koloidní

c) heterogenní

 

  1. Chemicky čistá látka (= chemické individuum)

= je tvoř. stejnými částicemi (atomy, molekuly, skupiny iontů) a má stálé charakteristické vlastnosti        (např. teplota tání, teplota varu, hustota, …)

Prvek

= chemicky čistá látka složená z atomů se stejným protonovým číslem

= atomy prvků mohou být volné (např. He), vázané v molekulách (např. Cl2), nebo v krystalové     struktuře (např. uhlík v diamantu)

Sloučenina

= chemicky čistá látka tvořená stejnými molekulami sloučenými ze dvou a více atomů různých prvků (např. CO2), nebo ionty vázanými v krystalové struktuře (např. NaCl)

 

2. Směs = je soustava složená z několika různých chemicky čistých látek (tzn. z různých druhů částic)

 

Homogenní směs = obsahuje pouze částice menší než 10-9 m, např. pravé roztoky

Roztok

a) Plynný – molekuly jednoho plynu rozptýlené mezi molekulami jiného plynu, např. vzduch

b) Kapalný – molekuly nebo ionty nízkomolekulárních látek rozptýlené v kapalině, např. roztok NaCl ve vodě

c) Pevný – jednotlivé atomy (ionty) jedné pevné látky rozptýlené mezi částicemi jiné pevné látky, např. slitiny kovů

 

Roztok může být:

a) Nasycený = v daném roztoku se za dané teploty už další množství rozpouštění látky nerozpustí

b) Nenasycený = v daném roztoku se za dané teploty ještě rozpouští množství rozpouštěné látky

c) Přesycený = sůl se např. přestane rozpouštět a tačne se usazovat

 

Koloidní směs = obsahuje rozptýlené částice o velikosti v rozmezí 10-7 – 10-9 m, např. aerosol, koloidní roztok, emulze, gel

Aerosol 

a) Mlha – kapičky kapaliny rozptýlené v plynu

b) Dým – částečky pevné látky rozptýlené v plynuz

c) Kouř – kapičky kapaliny a částečky pevné látky rozptýlené v plynu

Koloidní roztok – molekuly organických látek nebo shluky anorganických molekul rozptýlené v               kapalině, např. bílkoviny ve vodě

Emulze – kapičky jedné kapaliny rozptýlené v jiné kapalině, např. olej ve vodě

Gel – bubliny plynu rozptýlené v pevné látce

 

Heterogenní směs = obsahuje roztýlené částice větší než 10-7 m, např. pěna, suspenze

Pěna – bubliny plynu rozptýlené v kapalině

Suspenze – částečky pevné látky rozptýlené v kapalině, např. jemný písek rozptýlený ve vodě

 

Metody oddělování složek směsi

  • látky se v přírodě vyskytují ve formě směsí – získáváme různými izolačními metodami

 

Přehled metod

  1. Krystalizací – oddělíme složky směsi na základě jejich různé rozpustnosti, nejdříve tvoří krystaly       látka nejméně rozpustná, např. při získávání čistého krystalového cukru z cukerné                                 šťávy
  2. Sedimentací (usazováním) – oddělíme pevné částice rozptýlené v plynu nebo kapalině, které se     usazují na základě gravitačních sil, nejprve se usazují částice s největší                                                   hustotou, např. při čištění odpadních vod
  3. Filtrací – oddělíme pevnou složku, která se zachytí na filtru od kapalné (plynné) složky, která filtrem protéká jako tzv. filtrát, např. při zachycování nečistot při výrobě pitné vody nebo při čištění               vzduchu
  4. Destilací – oddělíme jednotlivé kapalné složky směsi na základě jejich rozdílné teploty varu,               zahřátím se nejdříve uvolňují páry složky s nejnižší teplotou varu, které se vedou do                             chladiče, kde opět zkapalní, např. výroba ethanolu (tv – 78,3 °C)
  5. Sublimací – oddělíme ze směsi složku, která zahříváním přechází z pevného skupenství do plynného (sublimuje), např. při získávání čístého jodu
  6. Extrakce – je procs oddělování složek směsi na základě jejich rozdílné rozpustnosti v určitém           rozpouštědle, oddělovaná složka se na rozdíl od ostatních složek směsi v rozpouštědle                     rozpustí a následne se získá odpařením rozpouštědla nebo destilací, např. při získávání                     surového oleje z olejnatých semen
  7. Chromatografie – je metoda, při níž se dělí složky směsi na základě jejich rozdílných vlastností         (adsorpce, velikost částic) vzhledem ke dvěma nemísitelným fázím – stacionární a                               mobilní, při pohybu mobilní fáze podél stacionární dochází k oddělování složek,                                     např. při analýze složitých směsí látek
  8. Elektroforéza – je dělící metoda využívající rozdílnou pohyblivost elektricky nabitých částic různých látek v elektrickém poli, např. v biochemii k dělení bílkovin

 

Soustavy (=systémy) látek

  • soustava je soubor všech látek v určitém vymezeném prostoru
  • každá soustava je od okolí oddělena stěnami (skutečnými, např. sklo, nebo myšlenými, např. rovina)

 

Soustava může být:

a) Izolovaná = její stěny zabraňují výměně energie i částic s okolím, např. voda v termosce

b) Uzavřená = její stěny nepropouštějí částice, ale umožňuje výměnu enrgie s okolím, např. voda v       baňce uzavřená zátkou

c) Otevřená = její stěny umožňují výměnu částic i energie s okolím, např. voda v kádince (může dojít k výměně částic mezi vzduchem a vodou)

 

Soustavy můžeme také dělit:

a) Homogenní (stejnorodé) = mají v celém svém objemu stejné vlastnosti, jsou tvořeny jedinou fází,     např. směs plynů

b) Heterogenní (různorodé) = nemají všude stejné vlastnosti, jsou tvořeny několika fázemi oddělenými hraniční oblastí, např. soustava voda a vzduch

 

 

 

 

Categories: Obecná chemie